Teplárna C-Energy Planá spadá svou činností pod tzv. Integrovanou prevenci a omezování znečištění (z angl. Integrated PollutionPrevention and Control - IPPC). Jedná se o pokročilý způsob regulace vybraných průmyslových a zemědělských činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Nižší zátěže životního prostředí je dosaženo snižováním produkovaných emisí především aplikací preventivních opatření, nikoli použitím koncových technologií, které odstraňují již vzniklé znečištění. Na evropské úrovni je IPPC regulováno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU  ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Do českého právního řádu je směrnice transponována zákonem č. 76/2002 Sb. , o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Teplárna C-Energy Planá provozuje v souladu s platným Integrovaným povolením vydaném Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Toto povolení sdružuje povinnosti a podmínky provozování s ohledem na všechny složky životního prostředí, které jsou jinak regulovány podle složkových zákonů.

Popis technologie

V areálu teplárny byly do března 2014 instalovány tří práškové kotle označené K1, K2 a K3, které tvořily hlavní technologickou jednotku zařízení.

Kotel K1 byl uveden do provozu roku 1961, jmenovitý tepelný příkon 63,7 MW, kotel K2 byl uveden do provozu roku 1962, jmenovitý tepelný příkon 63,7 MW a kotel byl uveden do provozu K3 roku 1968, jmenovitý tepelný příkon 64,3 MW. Celkový jmenovitý tepelný příkon těchto kotlů byl 191,7 MW.

Kotel K4

V areálu teplárny byl původně i záložní parní kotel K4, provozovaný od roku 2001, palivo LTO, jmenovitý tepelný příkon 20,0 MW, výrobce ČKD Praha, typ OKP 25.
Tento kotel byl rekonstruován a upraven pro spalování zemního plynu, jeho jmenovitý teplený příkon je 14,94 MW, výrobce je Invelt Servis s.r.o., Plzeň, plynový hořák Weishaupt, speciální míchací zařízení pro redukované emise NOx a CO. První zapálení po rekonstrukci bylo provedeno v březnu 2014. Spaliny jsou stále vedeny do stávajícího 100 m komínu. Tento kotel je v současnosti veden jako záložní zdroj.

Kotle K5, K6

Obnova a ekologizace teplárny spočívá především v odstavení starých kotlů K1, K2 a K3 a instalaci nových kotlů K5 a K6, včetně odsíření jejich spalin.
V březnu 2014 byl kotel K3 demontován a na jeho místě byl postaven nový kotel K5. Ten je v provozu od února 2015, kdy se v tomto kotli začalo spalovat hnědé uhlí.
K5 je roštový kotel s prvky fluidní techniky o jednotlivém jmenovitém tepelném příkonu 35,8 MW, výrobce je Invelt Servis s.r.o., Plzeň, palivo je hnědé uhlí, najížděcí palivo je zemní plyn. Typ hořáků je Weishaupt G60, 2 x na kotel, se speciálním míchacím zařízením pro redukovanou emisi NOx a CO. Čištění spalin je zajištěno pro emise NOx primárními opatřeními konstrukce a parametry spalovací komory, za kotlem je instalován jeden elektroodlučovač (původně pro kotel K3) a následně jsou veškeré spaliny čištěny technologií odsíření typu mokré vápencové vypírky. Výška nového komína společného pro kotle K5 a K6 (nástavec nad odsiřovacím reaktorem) je 85 m nad terénem.
Obdobně proběhlo demontování kotle K2 (únor/březen 2015) a jeho nahrazení novým kotlem K6, který bude totožný provedením s kotlem K5 (září/říjen 2015). Spaliny budou vedeny přes elektroodlučovač (původně pro kotel K2) a přes již zprovozněné odsíření do společného komína. Trvalé odstavení kotle K1, technicky i evidenčně, je plánováno na říjen/listopad 2015. Tedy po zprovoznění kotle K6. Nejpozději však bude odstaven do 31. 5. 2016.

Plynové motory PM1, PM2, PM3 a PM4

Nově jsou v teplárně instalovány 4 pístové plynové motory PM1, PM2, PM3 a PM4 o jednotlivém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW + generátory o elektrickém výkonu cca 4 x 9,17 MWe. Celkový jmenovitý tepelný příkon těchto stacionárních zdrojů je tedy 80 MW. Výrobce je Rolls Royce. Plynové motory spalují zemní plyn z VTL průmyslového plynovodu napojeného na přepravní soustavu NET4Gas.
Motorové jednotky se spalovacími pístovými motory používají pro startování tlakový vzduch. Tlakový vzduch pohání dva vzduchové rotační motory s pastorky, které přenáší točivý moment na ozubené kolo na setrvačníku. Pak moment je přenášen na klikovou hřídel, která pohání jednotlivé písty motoru. Pohybem pístů a vačkové hřídeli je umožněn přísun paliva a spalovacího vzduchu do spalovací komory. Svíčky v patřičném okamžiku iniciují zapalování a motor nastartuje.
Výška komínového výduchu pro spaliny z plynových motorů je 30 m nad terénem. Každý motor má vlastní výduch a vlastní měřící místo. Pro další využití tepla v palivu slouží celkem 4 spalinové parní kotle (kotle na zbytkové teplo) instalované za plynové motory, které vyrábí páru při využití tepla ze spalin motorů. Celkový tepelný výkon získatelný z jednoho plynového motoru (teplo z chlazení + teplo ve spalinách) činí cca 7,6MWt.
Spaliny plynových motorů jsou po vyčištění tak, aby splňovaly požadované emisní limity, zavedeny do spalinových parních kotlů, ve kterých se využívá zbytkové teplo spalin k výrobě páry o tlaku 1,1 MPa a teplotě 275 °C.
Čištění výfukových plynů probíhá díky selektivní katalytické redukci - redukce NOx a k redukci CO slouží katalyzátor OXI. V reaktoru jsou naskládány jednotlivé moduly katalyzátoru. Zařízení spalinového kotle je navrženo jako parogenerátor s přirozenou cirkulací. Za spalinovým kotlem je umístěn spalinový výměník pro předehřev vratné větve topné vody centrálního zásobování teplem, pomocí kterého se zvýší využití tepla obsaženého ve spalinách. Celá sestava spalinového kotle je vybavena spolu se spalinovým výměníkem obtokem spalin. Spaliny z plynových motorů mohou být vedeny do ovzduší nebo do spalinového kotle. Součástí komínů jsou vestavěného tlumiče hluku.
V současné době je základním provozním režimem plynových motorů jejich udržování v pohotovostním stavu a to z důvodu smluvního plnění podpůrné služby, kdy je na požadavek společnosti ČEPS, a.s. (provozovatel elektrické přenosové soustavy) možný jejich rychlý start na plný výkon do 5 minut.

Elektroodlučovače

Spaliny z kotlů jsou čištěny elektrostatickými odlučovači. Účinnost je cca 99,7 %. Odlučovač je složen z vlastní skříně, systému usazovacích a oklepávacích elektrod, výsypek s turnikety, zásobníku popílku a zdroje vzduchu pro provzdušňování popelovin v zásobníku. Odtah spalin z kotle a dopravu kouřových plynů zajišťuje kouřový ventilátor. Popílek je z elektrod oklepáván do spodní části odlučovače a turniketem transportován do zásobníku (obsah 280m3).

Hospodářství odsíření

Spaliny z uhelných kotlů jsou čištěny mokrou vápencovou vypírkou v odsiřovacím reaktoru, vyčištěné spaliny jsou odváděny komínovým nástavcem nad reaktorem do výšky 85m. Produktem odsíření je energosádrovec a jednorázový odkal, který v případě potřeby bude sveden do cisterny k likvidaci.
Výrobce je ZVVZ Milevsko/Enven Engineering.

Ochrana ovzduší

Emisní limity a další podmínky provozování pro kotle K1

A - koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek,
s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 6 % pro pevná paliva

B - koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek
* jedná se o schválenou výjimku z emisního limitu
** rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť

Emisní limity a další podmínky provozování pro kotel K4

Podmínky platné do 31. 12. 2017

A - koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek,
s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 3 % pro plynná paliva
*v intervalu mezi měřeními ne kratším než 6 měsíců 

 Podmínky platné od 1. 1. 2018

A - koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek,
s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 3 % pro plynná paliva
*v intervalu mezi měřeními ne kratším než 6 měsíců

Pravidelné jednorázové měření se neprovádí v případě, že je kotel K4 provozován 300 a méně hodin za kalendářní rok. Ke zjištění úrovně znečišťování se použije výpočet.
Kromě pravidelného jednorázového měření se dále provede měření po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností.

Emisní limity a další podmínky provozování pro kotle K5 a K6

A - koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek,
s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 6 % pro pevná paliva
*v intervalu mezi měřeními ne kratším než 3 měsíce
Emisní limit je platný od doby platnosti kolaudačního souhlasu vydaného pro technologii odsíření.
Pravidelné jednorázové měření bude prováděno při současném provozu obou kotlů - K5 a K6.
Kromě pravidelného jednorázového měření se dále provede měření po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností.

Emisní limity a další podmínky provozování pro pístové spalovací motory PM1, PM2, PM3 a PM4

A - koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek,
s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 15 % pro plynná paliva
*v intervalu mezi měřeními ne kratším než 3 měsíce

Dokud bude pístový motor PM1, PM2, PM3 nebo PM4 v provozním režimu, kdy s ohledem na jeho funkci v přenosové soustavě a způsob provozování není možné splnit povinnost oznámení měření emisí nejméně 5 pracovních dnů předem České inspekci životního prostředí, bude pravidelné jednorázové měření prováděno vždy při první příležitosti, kdy bude možné tuto povinnost splnit. Plynové motory jsou udržovány v pohotovostním režimu pro plnění podpůrné služby přenosové soustavy ČEPS (rychlý start na plný výkon do 5 minut). Není možné dopředu předvídat, kdy budou muset být motory spuštěny. Na tento režim provozování se vztahuje § 3 odst. 7 vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Blokové schéma

Ochrana vod

Zařízení je zásobováno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Pro odpadní vody vypouštěné do vod  povrchových - řeky Lužnice jsou stanoveny následující emisní limity:

Odpadní vody vypouštěné do vod  povrchových - řeky Lužnice

Průmyslové odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, budou vypouštěny do vod povrchových – řeky Lužnice v ř.km. 46,25 – pravý břeh, orientačně dle souřadnic x – 734 110  a  y - 1 124 799, v k.ú. Planá nad Lužnicí,  čhp.1-07-04-050         v následujícím rozsahu:

Maximální objem vypouštěných odpadních vod:
průměr 11,2 l/sec.    max. 25,0 l/sec.              max. 30.000  m3/měsíc                    max. 180.000 m3/rok
Druh odpadních vod vypouštěných do vod povrchových:  Průmyslové odpadní vody

Označení podle Klasifikace ekonomických činností (CZ.NACE): 35.30 – Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu. 

Pro odpadní vody vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu aglomerace měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí jsou stanoveny smluvní emisní limity.
Nakládání s vodami je řízeno právními předpisy, což je promítnuto do provozní dokumentace. Povolení odběru povrchové vody a vypouštění odpadních vod je součástí integrovaného povolení (IPPC). Smluvním partnerem pro odběr povrchové vody a vypouštění odpadních vod do vod povrchových je Povodí Vltavy závod Horní Vltava. Pro odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je smluvním partnerem ČEVAK a.s.

Nakládání s odpady

V oblasti nakládání s odpady pokračují iniciativy, které kladou důraz na maximalizaci třídění a následného využití odpadů a provozně ke snižování vznikajících odpadů. Nevyužitelné odpady jsou dále předávány oprávněným osobám.
Nebezpečné odpady jsou shromažďovány v uzamykatelném objektu z ocelového plechu s betonovou podlahou s nepropustnou úpravou. Objekt je vybaven kovovými a plastovými nádobami. Nebezpečné odpady jsou odděleně shromažďovány principem dvojího obalu v kovových či plastových kontejnerech a nádobách.
Jednotlivé druhy odpadů zařazené podle druhu a kategorií budou odděleně shromažďovány.

Odpady vs. vedlejší energetické produkty

Při spalování uhlí vzniká popílek a škvára, tyto materiály jsou někdy označovány jako vedlejší energetické produkty (VEP). Popílek byl v minulosti certifikován jako výrobek (příměs do betonu), nyní je využíván v rámci rekultivačních projektů. S novou technologií čištění spalin mokrou vypírkou bude produkován energosádrovec, který bude předáván oprávněné osobě k likvidaci.
V rámci projektu „Ekologizace a obnova teplárny“ byl zdroj částečně plynofikován, došlo ke snížení tepelného příkonu uhelné části, čímž dojde k významnému snížení produkce popílku ze spalování uhlí. 

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky

Nakládání s chemickými látkami je řízeno interní dokumentací, kde jsou promítnuty povinnosti vyplývající z platné legislativy. Pracovníci mají v místě výkonu práce k dispozici bezpečnostní listy a Pravidla nakládání pro chemické látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako nebezpečné z hlediska lidského zdraví a životního prostředí. Dle charakteru nebezpečnosti chemických látek a přípravků jsou přidělovány pracovníkům vhodné osobní ochranné pracovní pomůcky a zajištěno pravidelné školení.
S nakládáním s chemickými látkami a přípravky souvisí prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami. Riziko vzniku havárie je posuzováno na základě charakteru a množství nebezpečných chemických látek skladovaných v daném objektu. Dle uvedených kriterií jsou objekty zařazovány do havarijních skupin. Teplárna Planá není zařazena do žádné havarijní skupiny.

Prevence závažných havárií

Teplárna Planá se jako zodpovědný právní subjekt zabývá prevencí závažných havárií, které by mohly vzniknout v důsledku požáru, živelných pohrom či provozní neshodou. Kromě možných negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí by byla při havárii ohrožena plynulá dodávka tepla a elektrické energie odběratelům těchto médií.
Teplárna Planá má zpracovaný „Havarijní plán pro předcházení a řešení stavu nouze pro licencovanou výrobu a rozvod elektřiny a tepla“ ve formě řízeného dokumentu. Tento havarijní plán obsahuje popis a uspořádání soustavy zásobování teplem, vytyčuje pravomoci a povinnosti vedoucích pracovníků, popisuje příčiny a varianty příčin vzniku stavu nouze a možné reakce, postup omezení odběrů ze soustavy zásobování teplem, postup havarijního odstavení technologie, postup obnovení dodávek, způsob spojení na zaměstnance a odběratele a činnost provozního personálu a řídících pracovníků při stavech nouze.
Jedním z právních požadavků vyplývajících ze zákona o vodách je vypracování havarijního plánu pro objekty, kde je nakládáno s látkami ohrožujícími jakost vod.  Obsah tohoto havarijního plánu je dán prováděcí vyhláškou k vodnímu zákonu. Obsahuje seznam a charakteristiky používaných chemických látek, popis technologického zařízení, příčiny vzniku havárie, postup při likvidaci havárie a jejích následků, postup při hlášení havárie, spojení na zaměstnance a subjekty činné při likvidaci havárie, povinnosti a pravomoci vedoucích pracovníků.
Zaměstnanci jsou pravidelně z výše jmenovaných dokumentů a zásad prevence vzniku závažných havárií proškolováni

Zavedení EMS a OHSAS  

Teplárna Planá zavedla v roce 2007 systém environmentálního řízení (též systém environmentálního managementu – EMS) a systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (SMS).
EMS znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehož prostřednictvím podnik začleňuje péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu (zavedení systému se dotýká organizační struktury, způsobů rozdělení odpovědnosti, technologických postupů, procesů, zdrojů pro stanovení a zavedení environmentální politiky apod.). EMS je nedílnou součástí systému managementu celého podniku. Přispívá k trvalému ekonomickému růstu a prosperitě podniku a současně se zaměřuje na takové činnosti, výrobky či služby podniku, které měly, mají nebo mohou mít vliv na životní prostředí. Cílem je především ochrana (snižování spotřeby) přírodních zdrojů, snižování vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, snižování rizika environmentálních nehod (havárií) a v neposlední řadě je kladen důraz na ochranu zdraví pracovníků a obyvatel.
Systémy EMS představují v současné době nejrozšířenější způsob, jak může organizace deklarovat, že v rámci své činnosti dbá na ochranu životního prostředí a že při produkci výrobků či poskytování služeb jsou zvažovány také jejich dopady na životní prostředí.
EMS jedním z dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí, tzn. že pozitivně motivuje organizace k odpovědnému přístupu a ke zlepšování environmentální výkonnosti nad rámec legislativních požadavků. Byl zřízen Evropskou unií, za účelem zjišťování a sledování vlivu činností organizací na životní prostředí a zveřejňování informací formou jednotlivých environmentálních prohlášení (prohlášení k životnímu prostředí).
Systém environmentálního managementu byl zaveden v souladu s normou ISO 14001. Byla vydána v roce 1996 Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO – International Organization for Standardization) a slouží, pro certifikaci podniku nezávislou třetí stranou. Lze ji použít jak v soukromých, tak ve veřejných organizacích a jejích částech – ve firmách, na úřadech i v institucích.
Zavedením systému environmentálního řízení organizace projevuje sdílení odpovědnosti za stav životního prostředí a úsilí přispět k jeho zlepšování a k udržitelnému rozvoji. Norma ISO 14001 funguje na základě principu dobrovolnosti, tzn. že záleží čistě na vedení organizace, zda systém přijme a bude postupovat v souladu s jeho ustanoveními.
OHSAS 18001 je mezinárodní specifikace systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
OHSAS 18001 je dokument pro posuzování systému BOZP. Její úlohou je pomoci organizacím s řízením ochrany zdraví a rizik při práci. Byla vydána jako odpověď na poptávku po mezinárodní normě, na základě které by bylo možné se posuzovat a posléze certifikovat.
Teplárna Planá usiluje o minimalizaci pracovních rizik a eliminaci pracovních úrazů svých pracovníků i pracovníků dodavatelských firem.